Touha je impulzem pro Tvůj život. Neviditelná síla umožňující nové začátky. Jak na plnění snů? Důvěřuj vyšší moci! Co vhodíš do své studny přání a jak nastavíš svůj vnitřní Kompas snů?

Svou realitu si utváříme sami. Ano, je to tak, ať se Ti to líbí nebo ne. Jak se celý den, týden, měsíc cítíme ovlivňuje to, co dostáváme. Neboli přitahujeme to, co jsme a co vytváříme.

Cítíš se pod psa a vše tomu napomáhá. Často obviňuješ okolí z toho, co se Ti děje.

Zákon přitažlivosti funguje neustále, dostává se nám toho, co potřebujeme, co chceme i nechceme. Je třeba ho umět uchopit do rukou a začít tvořit-vědomě ve svém podvědomí.

Dříve jsem si nebyla vůbec jistá, zda to není téma pro blázny nebo pro někoho mimo realitu. ,,Však karty jsou přeci dané, Ne?‘‘ Nejsou, vůbec ne.

Odpověz si na otázky:

♥ Co je pro Tebe důležité?

♥ Co tě dělá šťastnou?

♥ Co skutečně chceš žít?

♥ Co chceš změnit?

♥ Co ti nevyhovuje?

♥ Kde chceš být?

♥ Co je tvým posláním?

Řekněme, že představa, která ti vykouzlí úsměv na rtech a způsobí stav vnitřního štěstí, dodá pocity klidu, svobody a naplnění je ta pravá volba pro Tebe!

Utápěním se v problémech a výmluvách se opravdu ničeho nedobereš. Vymaž se svého slovníku slovo Až. Je to jen oddalovač pohybu vpřed.

Další věcí, kterou bych ráda zmínila je to, že cesta ke splnění snu, není procházka růžovým sadem. Je důležité věřit v to co děláme, proč to děláme a neohlížet se zpět, i když se Ti na cestě přihodí řada nepříjemných věcí.

Často si říkám, hlavně když mě potká něco nepříjemného, co mi ta situace má říct, k čemu mě to vede a co mi to dává.

Má to tak být. Cesta je cíl.

Vše je změna, posun, jen pokud to tak budeme chápat a brát. Nebabrat se v tom, že když něco nejde hned, nemůže to přeci jít nikdy a raději se na to vykašlat.

Jak k této fázi přistupovat lze popsat takto: Jsi na cestě ke splnění snu a tím, že neustále nekafráš, jak bys ráda to a tamto, ale nemůžeš protože nejsi milionářka a spousta dalších podobných výmluv, je opravdu velká výhra.

Moje maminka mi, když jsem byla malá, vždy říkala:,, Nemusí pršet, stačí když kape.‘‘ nebo chceš-li: ,, Pomalu se dají nadělat i plné kalhoty.‘‘ tu mám raději.

Sedí to přesně. Pokud něco z hloubi duše nejvíc chci, musím se vydat byť malými krůčky na cestu.

Správné otázky zní:

♥ Co mohu dnes udělat proto, abych se ke svému vytouženému cíli přiblížila?

♥ Co jsem změnila, aby se mi to, co mi nevyhovuje a vadí už neopakovalo?

Umlčet hlavu, racionalitu, která nechce ani za mák vystoupit ze své komfortní zóny. Briskně vymýšlí jednu výmluvu za druhou, proč by to nemělo jít. Ozvou se i hlasy našich autorit z dětství. Ty získané. Ty co se zapíší do racionální části mozku a jdou s námi životem. Mám na mysli rodiče, prarodiče, případně kohokoli, kdo Tě ovlivňoval nebo vychovával. Hlasy, které si neseme z dětství, aniž by se nám osoba, která to s námi samozřejmě myslela dobře, snažila vůbec nyní něco říct.

Uvedu příklad: Chceš žít v zahraničí na volné noze. V hlavě se objeví pochybnosti třeba ve stylu:,, Co když mi dojdou peníze? Co tam budu dělat sama a neměla bych radši žít tady v ČR? Proč tak riskovat? To už zkusilo tolik lidí, to mi nemůže vyjít. Raději si pořídím bydlení tady, děti, práci co mě sice nebaví, ale je dobře placená. Je to přece jistota. Nikdo u nás v rodině nežil v jiné zemi.‘‘ a mohla bych pokračovat dál.

Pokud chci zpevnit postavu není třeba se strhat v posilovně hned první den a pak se na to samozřejmě radši vykašlat. Pokud denně udělám 10 kliků, ale opravdu denně a bez výmluv, tak za půl roku, pokud si budu přidávat každý týden třeba dalších pět, udělám pěknou sbírku. A myslím, že už to bude určitě i vidět. Navíc udělám další skvělou věc a tou je zdravý návyk, bez výmluv a bolestí.

Je třeba ty hlasy přijmout, já s tím bojovala taky a vždycky mi pomohlo si říct: ,, Díky za upozornění a obavy, ale teďka si to udělám po svém.‘‘ Přijmout, ale zastavit je.

Negaci a z ní plynoucí negativní myšlenky okamžitě utnout jakýmkoli způsobem, ideálně vzpomínkou na něco příjemného. Cílem je dostat se do co nejvíce příjemných emocí a s nimi spojených vibrací a ty negativní nechat odplout pryč.

Ale jak to všechno upevnit a zformovat?

Zkus vizualizaci, zasni se!

Zavři oči, udělej si příjemnou chvilku, meditaci před spaním, kdy tě nikdo nebude rušit. Začni si představovat, jak to má vše vypadat, jak se pohybuješ na místě, kde chceš být. Co máš na sobě. Co ti říkají ostatní. Jaké je počasí. Představuj si situaci jako když hraješ ve filmu, kde máš hlavní roli. Stačí pár minut každý den. Nikoli ale za cílem splnění snu, protože vyšleš jen pocit chtění. Musíš se tak skutečně bezpodmínečně cítit.

Já tomu říkám, chvilka pro sebe, která je jen moje. Chvilka vědomého tvoření.

K tomu dát svému snu podobu to dost stačí, důležité je, jak se v tu chvíli cítíš. Stav naprosté euforie! Chvíle totálního štěstí, kdy máš chuť skákat do výšky a smát se, cítit štěstí, až ti slzy tečou! Tohle tvůj život potřebuje proto, aby přitáhl to nejlepší pro Tebe!

Toť v malé kostce základ, kterému říkám Kompas snů..

Teď už je jen na Tobě co do své reality pozveš dál.

Držím palce, ať jsi brzy nejšťastnější člověk pod sluncem, ať už je Tvé přání jakékoli a nakazíš třeba i ostatní.  ♥ Vše je totiž možné!

Odkaz na předchozí článek zde: https://www.veronikakostalova.cz/farley-alias-cerny-hrebec/